Už máte dost kritických poznámek na vaši osobu či práci? Snažíte se obhájit svůj názor a být vyslyšeni, ale stále bez výsledku? Rádi byste ostatním ukázali svou hodnotu, ale nevíte, jak na to?
Častokrát se stává, že se člověk samovolně zbytečně podceňuje. Jako kdyby mu něco zakrývalo zdravý úsudek o něm nebo o jeho provedené práci. Většinou je to dáno tím, že nám už od malička byly implementovány věty typu : „Můžeš jít ven, až si uděláš úkoly“, „Jakto, že nenosíš jedničky ze školy jako sousedovic Anička!“, „Nech toho, nedělej ostudu, co na to řeknou ostatní.“ A takovéto věty nás mohou provázet až do dospělosti. V den, kdy čelíme názoru autority jsme jak opařeni, když se dozvídáme, že v nás nejsou viděny kvality, kterými oplýváme. Smutné, že?
Jak tedy na to? Co byste si měli uvědomit, abyste byli šťastní, respektovaní a pochopení?
Právě pochopení je důležité v oblasti vztahů a práce. Jakmile máte pocit, že vás ten druhý chápe, hned se vám žije lehčeji. A právě tady často v dnešní době vzniká komunikační bariéra. Každý z nás má určitá, mnohdy rozdílné očekávání a tady často vzniká právě nepochopení. Lidé neradi přijímají druhý pohled na určitou věc.
Jak tedy nalézt svou hodnotu?
1) Ujasněte si své priority
Zamyslete se nad tím, co je pro vás v životě důležité. Pro co hoří vaše srdce? To, co vás nabíjí a obohacuje. Stanovte si své priority a náslevujte z nich. To je první krok ke své hodnotě. Když se nám stane, že upřednostňujeme prioritu někoho jiného nad tu vlastní, ztrácíme tím právě tu svou.
Poznáte to tak, že se přestanete cítít komfortně a začnete mít pocit právě onoho nepochopení. V okamžiku, kdy zradíte sami sebe, ukazujete, že nejste hodni, aby vás druzí respektovali.
2) Uvědomte si , že stát si za svým názorem je nezbytné
Taky už se vám někdy stalo, že jste cítili, že máte v dané věci pravdu, řekli jste svůj názor a protistrana smetla vaši úvahu absolutně ze stolu a nedala vám ani prostor k vyjádření dalších myšlenek a ještě navíc obrátila váš názor proti vám a vás to natolik odzbrojilo, že už jste neměli sílu na jakoukoli obhajobu ani další vysvětlování? Ano? To jsou nastavení v naší hlavě, která nás tlačí do nepokoje a vnitřního vzteku v okamžiku, kdy potlačíme sami sebe. To se pak může ukládat a někdy jako čekající atomová bomba vybuchnout. Takovéto vzorce chování máme s největší pravděpodobností uložená z dětství, kdy nám rodiče nedali prostor k vyjádření svých tužeb a názorů a my máme teď v dospělosti problém s tím vlastně někomu říct svůj vlastní názor, protože automaticky předpokládáme negativní reakci. A ta negativní reakce se častokrát vyplní, protože si jí právě na nevědomé úrovni k sobě přitahujeme jako magnet. Čím více se bojíme tím více naši mysl ovládá strach. Pojďme tedy společně čelit těmto situacím a naučme se je zvládat.
Pár typů z moudrých knih říká: „Zachovejte vnitřní klid a s tímto klidem uplně upřímně řekněte, co vás tíží nebo, co si myslíte. To jak na to reaguje druhá strana totiž vůbec neodpovídá nic o vás, ale právě o tom druhém člověku. O jeho smyslu akceptovat a přijmout druhého za jakýchkoli okolností.
Takže až příště budete mluvit s autoritou, která vás shazuje, vzpomeňte si, že silný člověk nikdy druhého neshodí ani se mu nesnaží násilím vnutit svoje představy. Člověk, který je opravdu silný a má ryzí charakter vždy vytvoří kompromis a vyjdete oba jako vítězové a ještě si na to podáte ruce.
3) Vaše nalezená hodnota
V okamžiku, kdy se vám podaří nalézt svou vlastní hodnotu, budete svobodní a volní. Život vás ještě párkrát vyzkouší pomocí nastrčených autorit,pak je jen na vás ukázat svou hodnotu. Avšak pokaždé vás tato zkušenost má posílit né shodit. Když vás posílí a zvládnete svým klidným přístupem a respektováním sebe i druhého udržet svou hodnotu, tak máte vyhráno.
Když, ale vás tato situace odzbrojí a shodí, vraťte se k bodu 1) a 2). Není to o tom, že jste to nezvládli. Je to o tom, že vám protistrana ukázala vaši slabinu a člověk sebevědomý a znající svou hodnotu přeci neklesá na mysli ani duchu.
Takže zahojte bolístku, kterou jste utrpěli a trénujte slabiny tak, aby jednoho dne to byly vaše přednosti a přirozený postoj.
A když nezabere ani jedno, vzpomeňte si na člověka, kterého obdivujete a zachovejte se podobně jak by se zachoval v dané situaci on. To vás taky může neuvěřitelně posílit.
Věta na závěr? Žijeme v tomhle čase a v tomhle prostoru, tak si to pojďme užít. Přestaňte žít život nekoho jiného, žijte ten svůj ve své moudrosti a milosti a uvidíte s jakou láskou a lehkostí se kolem sebe budete potkávat 🙂
Martina Kulichová